Historie olivovníků a olivového oleje

Olivovník pochází ze Středozemí a byl znám už kolem roku 12 000 př. n. l.

Žádné místo na zemi nemá takovou zásluhu na rozšíření olivovníků jako Kréta. Okolo roku 5 000 př. n. l. až do roku 1 400 př. n. l. se pěstování oliv a výroba olivového oleje rozšířila z Kréty do Sýrie, Palestiny, Izraele, Turecka, Kypru a Egypta. Až do roku 1 500 př. n. l. byla Kréta největší osázenou plochou olivovníky.

Slovo oliva pochází z Kréty a bylo vytvořeno tamní minoánskou civilizací původně jako elaiwa a v Řecku bylo zjednodušeno na elaia (oliva) a elaion (olivový olej).

Řekové vyváželi olivový olej do latinských zemí. Byli také první,  kteří vyváželi výrobky z olivového dřeva do severní Afriky, Asie a na řecký poloostrov.

Podle Homéra, který olivový olej nazval „tekutým zlatem“, byl olivový strom pěstován v Řecku přes 10 000 let.  Podle starověkých textů byl používán na čištění, parfémy, v medicíně a pro svícení. Hippokrates, známý lékař starověkého světa, používal olivový olej na ošetření svých pacientů.

Podle starověké řecké historie Posedión, bůh moře, a Athéna, bohyně  moudrosti a válečné strategie, vedli spor o to, po kterém z nich má být pojmenováno nově vybudované město v oblasti Attica.

Dohodli se, že město bude pojmenováno  po tom, kdo nabídne vzácnější dar jeho obyvatelům. Posedión udeřil svým trojzubcem do kamene a slaná voda z něj začala proudit. Athéna udeřila svým kopím do země a kopí se změnilo v olivovník. Bylo rozhodnuto, že olivovník je hodnotnějším darem pro lid Attiky, a proto  pojmenovali město Athény na počest známé bohyně.

Olivovník byl považován původně za posvátný.  Podle zákonů Solóna kdokoli, kdo zničil olivovník, byl souzen, a jestliže byl shledán vinným, byl odsouzen ke smrti. Při olympijských hrách byly používány větvičky olivovníků na znamení vysokého ohodnocení. Při slavnosti „Panathenea“ byl cenným darem pro vítěze olivový olej    ze svatého olivovníku.